NOVÁ VES u Oselec

3.5.2017: Přidány fotografie od roku 2014 + článek Zamyšlení.
27.7.2014: Založeno nové album s rokem 2014 s šesti novými galeriemi a doplněny nové fotky do alb 2012 a 2013.
27.4.2013: Přidáno 11 fotogalerií z let 2011 až 2013 Více aktualit

Rytířské a baronské sídlo v Nové Vsi

Šest kilometrů jihozápadně od Kasejovic se rozkládá v rybničnaté krajině vesnice, jejíž jméno Nová dává tušit, že vznikla později než vsi okolní. Nových Vsí je v Čechách velké množství, ale právě s touto, ležící ještě na území okresu Plzeň – jih, avšak již na hranicích s okresem Klatovy, jsou spojovány osoby šlechtického stavu, jako k roku 1378 připomenutý Přibík z Nové Vsi, nebo v roce 1433 zaznamenaný Alexí z Nové Vsi.

V berním rejstříku Plzeňského kraje z roku 1379 je zachycena Nová Ves jako majetek Přibíkův (Profous -Svoboda 1957, 510). Zdá se však, že Přibíkova Nová Ves nebude pojednávanou Novou Vsí, neboť ona ani vesnice v jejím okolí tehdy nepatřily do Plzeňského, ale do Prácheňského kraje. Některý ze zemanských statků v nedaleké Kotouni držel roku 1398 Bušek z Nové Vsi, prý předek později známého rodu Bohušů z Otěšic.

Připustíme-li, že tu ve 14. a v první půli 15. století býval zemanský statek, v prvé polovině století šestnáctého už neexistoval a Nová Ves byla rozdělena mezi okolní šlechtu. V roce 1543 si Petr Oselský z Dlouhé Vsi nechal zapsat do desek zemských tvrz Oselce s příslušenstvím, jímž byly také kmetcí dvory v několika blízkých vesnicích, mezi nimiž je i Nová Ves. Znamená to, že Nová Ves nepatřila k Oselcím celá, ale že šlo jen o určitý počet poddanských usedlostí. Ves tedy byla majetkově rozdělena. Druhý díl Nové Vsi náležel ke statku Řesanice, o který se také roku 1543 dělili synové zemřelého Jana Strojetického ze Strojetic, Václav a Bořivoj Strojetičtí. Bořivoj dostal tvrz a dvůr poplužní v Řesanicích a části vsí Řesanic, Životic, Polanky a Nové Vsi, zatímco Václav jen části Řesanic, Životic a Nové Vsi. Při té příležitosti je jmenováno v Nové Vsi jejich šest poddaných: Jíra rychtář, Pešek, Havel, Martin Hach, Havel řečený Duchoň a Kopáček. Můžeme tedy říci, že v té době byla Nová Ves rozdělena dokonce na tři části, když předtím byla řesanická část tvořena šesti poddanskými usedlostmi.

Podrobným studiem desek zemských by se patrně dalo zjistit, kdy a jak se jednotlivé dily Nové Vsi měnily, spojovaly a zase rozdělovaly. Zatím je známo pouze to, že po Bořivojovi, zemřelém někdy po roce 1565, zůstali synové Oldřich, Burjan, Jan, Mikuláš, Jindřich a Radslav, z nichž poslední dva byli ještě nezletilí. August Sedláček dále říká, že Oldřich, jenž ještě roku 1587 na Nové Vsi seděl, získal potom statek Řesanice a roku 1589 je uváděn v tituláři. Tolik A. Sedláček. Strojetičtí na tom zřejmě nebyli moc dobře. V rejstříku dlužníků berně z roku 1579 nalézáme například Burjana Strojetického ze Strojctic „a na mlýně pod Životicemi", Jana Strojetického ze Strojetic „a v Polance" a také Oldřicha Strojetického ze Strojetic „a na Řesanicích".

Je možné předpokládat, že Oldřichové ze Strojctic byli dva. Jeden z nich, patrně Bořivojův nejstarší syn, zdědil Řesanice a je připomenut v letech 1579 a 1589, jeho bratři dostali drobné majetky v okolí (viz výše). Druhý Oldřich by mohl být synem Bořivojova bratra Václava Strojetického, který se s manželkou Ludmilou z Brodu (Švábek – Úlovec 986, 84) snad usadil v Nové Vsi, a měl syna Oldřicha, který po něm dědil. Tento Oldřich by tam pak mohl bez problémů „sedět" roku 1587. Každopádně ve 2. polovině 16. století a později v Nové Vsi existovalo sídlo šlechty, jemuž zatím nebyla v encyklopedických dílech pojednávajících o hradech, zámcích a tvrzích věnována samostatná stať.

Nejspíše po dalších změnách majetku mezi Strojetickými seděl roku 1603 na Řesanicích Jindřich Strojetický ze Strojetic a měl 14 poddaných, „Radeck" Strojetický na Živoťlťích měl –6 poddaných, Jan starší Strojetický ze Strojetic á'na Polance 3 poddané a Oldřich Strojetický a na Nové Vsi'' 10 poddaných. Při dalším placení berně roku 1615 ji odváděl již Bořivoj Strojetický ze Strojetic a na Nové Vsi „i ze statku sirotčího" a poddaných měl jen šest. Jan Jiří Strojetický a v Řesanicích měl jen 2 poddané, Jan Adam Strojetický na Řesanicích 10 poddaných.

Samostatný statek Nová Ves se sídlem vrchnosti přetrval i třicetiletou válku a k roku 1654 podle berní ruly náležel Janu Jindřichovi Strojetickému. Byl tvořen stále jen dílem Nové Vsi, v němž bylo 6 selských a 5 chalupnických usedlostí, z nichž jedna byla pustá (určitě tam bylo i sídlo Strojetických s vrchnostenským dvorem, které nepodléhaly zdanění a proto nejsou uváděny). Ke statku Oselcům stále patřila druhá část Nové Vsi, tvořená ovšem již pouze jedinou selskou usedlostí, náležející pak k oseleckému statku až do konce patrimoniálniho období. Poprvé slyšíme o dalším dílu Nové Vsi – 3 (a l pustá) selské s jednou chalupnickou usedlostí náleží k Chanovicím. Snad jde o odprodaný sirotčí statek zmíněný roku 1615.

Nová Ves na mapě katastru.

Nová Ves na mapě katastru.

Další informace nám poskytují matriky fary Kotouň, k níž tehdy náležel řesanický kostel jako filiálka (Nová Ves příslušela k řesanické osadě). Tak v roce 1663 uzavřeli snoubenci z Nové Vsi sňatek. Oba byli poddanými urozeného a statečného rytíře Jindřicha Strojetického z Strojetic a na Nové Vsi. Ovšem již při svatbě v roce 1665 jsou svědci poddanými urozeného a statečného rytíře pana Markvarta Strojetického z Nové Vsi, patrně Jindřichova syna. Také on měl syna – roku 1674 byl za kmotra „syn pana Markvarta z Nové Vsi". Jeho jméno nám však zůstalo utajeno. Roku 1676 byl „urozený a statečný rytíř pan Markvart Michal Strojetický ze Strojetic" spolu s „Její Milostí paní svou" kmotrem dítěte novoveského šenkýře. Avšak 12. října roku 1678 Michal Markvart Strojetický z Nové Vsi umírá a je pohřben při kostele v Řesanicích. Roku 1679 je pak vrchností novomanželů z Nové Vsi „urozená paní, paní Anna Strojetická N. z Nové Vsi". Autor zápisu zřejmě neznal její rodové jméno a nahradil jej obvyklou zkratkou. Ještě lakonič¬tější je zápis z roku 1682, kdy je opět jako vrchnost novomanželů vzpomenuta urozená vdova Strojetická na Nové Vsi. Mělo by jít o vdovu po Markvartovi Strojetickém. Při křtu z Nové vsi je jako kmotra uvedena roku 1681 urozená panna Maxmiliána Strojetická ,jn Nova Pago", tedy „v" nebo „na" Nové Vsi. Urozená panna Maxmilána Strojetická je kmotrou ještě roku 1682 a je snad dcerou Markvarta Michala a Anny Strojetických. Z vrchnosten¬ských zaměstnanců zachytily matriky pana Pavla, písaře z Nové Vsi, který se roku 1679 stal otcem. Bohatý a nábožný byl zřejmě zdejší řemeslník Zikmund, nejspíše kovář, označený v matrice jako „velký dobrodinec kostela řesanického". Nadal farnost penězi na sloužení mše za spásu své duše a v 79 letech byl pohřben v kostele v Řesanicích.

V roce 1689 byli oddáni snoubenci z Nové Vsi, poddaní urozeného pána Ratzenbergera a v roce 1690 vystupuje v matrice urozený a statečný rytíř Gotfrýd Konstantin Ratzenberger z Ratzenbergu „pán na Řesanicích a Nové Vsi". Novoveský statek byl zřejmě připojen k Řesanicím, neboť Ratzenberger je pánem na Řesanicích a Nové Vsi označen dále v roce 1691, kdy mu zemřel syn a kdy nechal pokřtít jménem Kateřina tureckou dívku, svou poddanou, a v letech 1692, 1694 a 1697, kdy se stal otcem. Snoubenci z Nové Vsi jsou roku 1695 poddanými statku řesanického.

Avšak v roce 1693 zemřela a byla pohřbena v Řesanicích dvouletá dceruška urozeného pana barona Ferdinanda z Říčan bydlícího či zdržujícího se v Nové Vsi. Co tu baron Říčanský pohledával, není jasné. Podle výše uvedeného byl stále majitelem dvora, sídla a podstatné části vsi pan Ratzenberger. Že by tu byl baron z Říčan úředníkem není moc pravděpodobné. Ferdinand Říčanský později vlastnil statek Podhůří, který však byl v roce 1693 ještě v majetku Adama Strojetického (Rožmberský 2005).

Poté byla pravděpodobně opět část Nové Vsi od Resanic oddělena jako samostatný statek, neboť v roce 1698 je Ratzenberger už jen pánem na Řesanicích. V roce 1699 zemřela urozenému pánu Františku Putteani a jeho manželce Anně dcera Marie a byla pohřbena v řesanickém kostele. Téhož roku je při kmotrovství zaznamenán urozený pán František Putteani z Nové Vsi, který je v následujícím roce ve stejné roli přímo nazván pánem na Nové Vsi. V témže roce 1700 je kmotrou při křtu z Nové Vsi Veronika, kuchařka urozeného pana Putteani a Kryštof, posel téhož pána, ale také ve svých necelých 37 letech umírá manželka Františka Putteaniho, pána na Nové Vsi, celým jménem Anna 'Kateřina Ludmila rozená Hrušková z Března. Byla pohřbena v řesanickém kostele blízko oltáře Panny Marie. Zdá se, že potom vdovec statek Novou ves odprodal. Kupcem byl pravděpodobně urozený pán Jan Rudolf Renn z Rennu, který zemřel ve svých 50 letech již roku 1702 a byl pohřben v kotouňském kostele. Při té příležitosti je označen jako pán na Nové Vsi. V držbě patrně následoval jeho syn, neboť roku 1705 jsou označeni snoubenci z Nové Vsi za poddané urozeného pana Renna.

I nadále jsou v Nové Vsi připomínáni vrchnostenští zaměstnanci. V roce 1702 se stal otcem Matěj Růžička písař z Nové Vsi, roku 1703 zemřel v 70 letech Adam Čermák šafář z Nové Vsi, v letech 1705 a 1717 je zmiňován Petr Forejt (forejt = předjezdec, sluha jezdící před kočárem – pozn. aut.), služebník či pacholek (famulus) v Nové Vsi. Byl tu v provozu pivovar, neboť roku 1704 se ženil František Duda, sládek z Nové Vsi, roku 1705 mu zemřela matka, roku 1706 se mu narodilo a roku 1708 zemřelo dítě. Přítomnost vrchnosti dokládá kmotra Anna, komorná z Nové Vsi, připomenutá roku 1710 a toho roku poznáváme dalšího člena šlechtické rodiny vlastnící statek Novou Ves – jako kmotra tehdy vystupuje urozená slečna Barbora Rennová z Nové Vsi.

Roku 1711 byl v Nové vsi jiný sládek, Jiří Hubička, a také jiný písař – František Miller, který roku 1715 vystu¬poval jako svědek. Od rodiny Rennů nejspíše získal statek Novou ves urozený pán Šimon Arnošt Autlauer (? – špatně čitelné), neboť když v roce 1714 v 77 letech zemřel a byl uložen k věčnému odpočinku v Kotouni, je nazván pánem novoveským. Následaval asi jeho syn, neboť roku 1716 svědčí koňák (jezdec) urozeného pana barona Antonína Autlauera(?), novoveského pána. K témuž roku je zachycen Martin Jelínek, novoveský myslivec a panna Markéta, novoveska „aeconoma", tedy hospodyně. Roku 1717 zemřel v 60 letech urozený pán Kryštof Mayr pocházející ze Španělska, ale žijící v Nové Vsi, kde zastával funkci preceptora, tedy vychovatele či učitele. Téhož roku jsou kmotry sluha urozeného barona Autlauera(?) a jeho kuchařka ve dvoře. Roku 1721 prvně slyšíme o novoveském ovčákovi (panské ovčíny stávaly společně s chalupou ovčáka většinou mimo intravilán vsi). Ještě roku 1724 jsou připomínáni novovesští pod¬daní, tedy poddaní stále ještě samostatného novoveského statku.

'Zdá se, že poté byl statek Nová Ves koupen majiteli Chanovic. Ještě roku 1726 se stal otcem novoveský šafář Pavel Pokorný, ale už v roce 1727 se žení Jan Jiří Reppl, pacholek a šafář novoveský s děvečkou Marií a oba jsou chanovičtí poddaní. Jestliže jsou tedy zaměstnanci vrchnostenského dvora poddaní do Chanovic, náležel už dvůr (a s ním i bývalý samostatný novoveský statek) ke statku Chanovice. Šafář Pavel Pokorný byl nejspíše po přikoupení novoveského statku nahrazen pacholkem Repplem. Nadále pak již nejsou v Nové Vsi připomínány osoby signalizující žijící šlechtické sídlo a samostatný statek (písař, kuchařka, posel, komorná, preceptor).

V roce 1728 je jako kmotr zaznamenán v matrice urozený pán, pan Josef Maxmilián hrabě Martinic, pán na Chanovicích a už roku 1733 byli za kmotry dítěti z Nové Vsi urozený pán Václav Karabinský žijící v Chanovicich (patrně vrchnostenský úředník), urozený pán Josef „Rumilkich" junior a urozená slečna Josefa „Rumulskirchová" z Chanovic, nejspíše děti nového majitele chanovického statku. Právě za Martinice nebo za Rummerskirchů byl novoveský statek přikoupen k sousedním Chanovicím. V polovině 18. století byla sice ještě Nová Ves vedena jako samostatný statek, ale měla stejného majitele jako statek Chanovice – Ferdinanda Jáchyma svobodného pána z Rummerskirchů. Tehdy je tu připomínáno 17 hospodářů, vrchnostenský dvůr, ovčín, pivovar a také rybník zajímavého jména – Čertův hrad. Ještě jednou asi ožilo bývalé sídlo zdejší vrchnosti přitomností šlechty. V roce 1765 byl totiž z Nové Vsi vypraven křest syna urozeného a statečného rytíře pana Josefa Kunáše z Machovic a paní Marie Josefy rozené baronky z Rummerskirchů, za kmotra byl baron Ferdinand Jáchym Rummerskirch, pán na Chanovicích, Újezdu a Nové Vsi. Možná tu na jakémsi „údělu" hospodařili jeho dcera nebo sestra s manželem. Nebylo by to nic neobvyklého.

K roku 1789 nesl panský dvůr čp. l, čp. 5 měla hospoda. Nová Ves se až na jednu usedlost stále patřící k Oselcím stala součástí chanovického statku a zůstala jí až do konce patrimoniáního období. Tehdy tu bylo 37 domů s 250 obyvateli, poplužní dvůr a ovčín; pivovar se již nepřipomíná.

Polohu předhusitského sídla zdejších vladyků by mohl fixovat zmíněný nevelký rybník Čertův hrad, který je situován asi kilometr východně od vsi na okraji lesíka, v němž je skalka tvořená placatými žulovými balvany. Další skupinu velkých žulových balvanů přímo omývají vody rybníka. Při jeho pojmenováni tedy zřejmě sehrála roli častá pověst o čertu stavějícím si hrad a letícím se stavebním materiálem, jehož kohoutí kokrhání přinutilo upustit svůj náklad – balvany. U rybníka mezi lipami je na vyrovnané plošině malá kaplička bez dveří vybavená svatými obrázky, v jejíž podlaze se nalézá studánka. V sousedství kaple stojí do žulového podstavce s kalichem zasazený mladší železný krucifix. Letopočet na podstavci datuje dílko do počátku druhé poloviny 19. století. Místo je udržováno a působí velmi idylicky. Podle pamětníků je kaplička votivní stavbou, vystavěnou zdejším fořtem jako poděkování za bezúrazovost při stavbě jeho obydli.

V roce 1991 žilo v Nové Vsi v 18 domech už jen 36 obyvatel. Na návsi stojí nevelká kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce a s vracením do roku 1729, která je však datována památkáři až do 1. poloviny 19. století. Staré obytné stavení v čp. 24 má dosud světnici roubenou z kuláčů. Statek čp. 6 má v čele polokruhem zaklenutou bránu a zděný špýchar, štít obytného domu je opatřen bosovanými pilíři. Bývalý vrchnostenský dvůr stál na jihovýchodním okraji vsi a byl z větší části zbořen v 70. létech 20. věku. Dnes z něj zbývá stodola s již jen polovinou krovu a vnější zdi hospodářských objektů. Obytný dům dvora zcela zmizel. Podle typického systému větrání stodoly (cihelná mřížovina) pochází stodola až ze závěru 19. století.

Zájem o historii Nové Vsi vyvolalo sdělení, že tu byl nalezen kámen s letopočtem (za informaci děkuji T. Karlovi). Při návštěvě Nové Vsi v červenci 2004 (J. Anderle a autor) však bylo od místních pamětníků zjištěno, že tento nález se uskutečnil již v roce 1964 při bouráni části usedlosti čp. 5 na západním konci jižní strany návsi (v létě roku 2004 zde byla bořena stodola). V roce 1964 tu prý byla nalezena také kamenná „kropenka" a v místech usedlosti měl podle nejasné tradice stávat klášter. Na kameni ve tvaru „tupého trojúhelníku" ve velikosti rozpažení (patrně segmentové nadpraží) byl prý letopočet 1263; avšak pamětníci neví, kde se kámen nyní nalézá. „Kropenka" by snad mohla být kamennou výlevkou. Letopočet byl nade vší pochybnost špatně interpretován.

Nová Ves dle vojenského mapování

Nová Ves dle vojenského mapování

Rytířské a pak i baronské sídlo je možné předpokládat buď v místě čp. 5, nebo v místě vrchnostenského dvora. Buď bylo sídlo s hospodářstvím v místech čp. 5 a po připojení k Chanovicím byl na okraji vsi vybudován zcela nový dvůr, nebo byl kámen s letopočtem druhotně použit jako stavební materiál a pocházel ze zbořeného šlechtického sídla v hospodářs¬kém dvoře. Nejstarší půdorys vsi a dvora je zachycen josefským vojenským mapováním (1764 –1767). Vesnické usedlosti nenaznačují nějakou výraznější anomálii, která by mohla signalizovat, že dvůr se sídlem byl dříve na jiném místě a byl pak rozparcelován. Mapa stabilního katastru v klatovském archivu ze 30. let 19. století ukazuje u obytného stavení čp. 5 půdorys „L", u panského dvora čp. l už jeho kompaktnější podobu s přikreslenými úpravami. I když z půdorysu dvora nelze nic říci o umístění a podobě obytného domu, lze s určitou pravděpodob¬ností předpokládat, že právě on býval rytířským a posléze baronským sídlem a při jeho přestavbách se odtud mohlo nadpraží s letopočtem dostat do usedlosti čp. 5.

obrazek Opravdu kuriózní je v parčíku na návsi nedávno postavená socha. Na nízkém podstavci čteme „Przybyco de Nova villa" a pod tím „1378 –2003". Disproporčně zvláštní socha na podstavci znázorňuje v životni velikosti vladyku Přibika z Nové Vsi a byla vztyčena při příležitosti 625. výročí první písemné zmínky o vsi. V souvislosti s tím je třeba si připomenout úvahu uvedenou na začátku této práce, že se totiž Přibík možná o této Nové Vsi nepsal…

Autor: Petr ROŽMBERSKÝ

Napsal Alik, tisk, přečteno 4690x